Key Sutras from Patanjali Yoga Sutras
पतंजलि योग सूत्र के प्रमुख सूत्र
About
The Yoga Sutras of Patanjali is a foundational text of classical yoga philosophy, consisting of 196 aphorisms (sutras) organized into four chapters (padas): Samadhi Pada (Contemplation), Sadhana Pada (Practice), Vibhuti Pada (Powers), and Kaivalya Pada (Liberation). Compiled by the sage Patanjali, these sutras systematically present the theory and practice of yoga, outlining the eight limbs (Ashtanga) of yoga and the path to liberation through disciplined practice and self-realization.
पतंजलि योग सूत्र शास्त्रीय योग दर्शन का मूलभूत ग्रंथ है, जिसमें 196 सूत्र चार अध्यायों (पादों) में व्यवस्थित हैं: समाधि पाद (चिंतन), साधना पाद (अभ्यास), विभूति पाद (सिद्धियां), और कैवल्य पाद (मोक्ष)। महर्षि पतंजलि द्वारा संकलित ये सूत्र योग के सिद्धांत और अभ्यास को व्यवस्थित रूप से प्रस्तुत करते हैं, अष्टांग योग और अनुशासित साधना तथा आत्म-साक्षात्कार द्वारा मोक्ष के मार्ग को रेखांकित करते हैं।
Quick Reference
Verses
अथ योगानुशासनम्॥
Atha yogānuśāsanam ||
योगश्चित्तवृत्तिनिरोधः॥
Yogaścittavṛttinirodhaḥ ||
तदा द्रष्टुः स्वरूपेऽवस्थानम्॥
Tadā draṣṭuḥ svarūpe'vasthānam ||
वृत्तयः पञ्चतय्यः क्लिष्टाक्लिष्टाः॥
Vṛttayaḥ pañcatayyaḥ kliṣṭākliṣṭāḥ ||
अभ्यासवैराग्याभ्यां तन्निरोधः॥
Abhyāsavairāgyābhyāṁ tannirodhaḥ ||
तत्र स्थितौ यत्नोऽभ्यासः॥
Tatra sthitau yatno'bhyāsaḥ ||
स तु दीर्घकालनैरन्तर्यसत्कारासेवितो दृढभूमिः॥
Sa tu dīrghakālanairantaryasatkārāsevito dṛḍhabhūmiḥ ||
दृष्टानुश्रविकविषयवितृष्णस्य वशीकारसंज्ञा वैराग्यम्॥
Dṛṣṭānuśravikaviṣayavitṛṣṇasya vaśīkārasaṁjñā vairāgyam ||
ईश्वरप्रणिधानाद्वा॥
Īśvarapraṇidhānādvā ||
व्याधिस्त्यानसंशयप्रमादालस्याविरतिभ्रान्तिदर्शनालब्धभूमिकत्वानवस्थितत्वानि चित्तविक्षेपास्तेऽन्तरायाः॥
Vyādhistyānasaṁśayapramādālasyāviratibhrāntidarśanālabdhabhūmikatvānavasthitatvāni cittavikṣepāste'ntarāyāḥ ||
मैत्रीकरुणामुदितोपेक्षाणां सुखदुःखपुण्यापुण्यविषयाणां भावनातश्चित्तप्रसादनम्॥
Maitrīkaruṇāmuditopekṣāṇāṁ sukhaduḥkhapuṇyāpuṇyaviṣayāṇāṁ bhāvanātaścittaprasādanam ||
यमनियमासनप्राणायामप्रत्याहारधारणाध्यानसमाधयोऽष्टावङ्गानि॥
Yamaniyamāsanaprāṇāyāmapratyāhāradhāraṇādhyānasamādhayo'ṣṭāvaṅgāni ||
अहिंसासत्यास्तेयब्रह्मचर्यापरिग्रहा यमाः॥
Ahiṁsāsatyāsteyabrahmacaryāparigrahā yamāḥ ||
शौचसंतोषतपःस्वाध्यायेश्वरप्रणिधानानि नियमाः॥
Śaucasaṁtoṣatapaḥsvādhyāyeśvarapraṇidhānāni niyamāḥ ||
स्थिरसुखमासनम्॥
Sthirasukhamāsanam ||
तस्मिन्सति श्वासप्रश्वासयोर्गतिविच्छेदः प्राणायामः॥
Tasminsati śvāsapraśvāsayorgativicchédaḥ prāṇāyāmaḥ ||
स्वविषयासम्प्रयोगे चित्तस्वरूपानुकार इवेन्द्रियाणां प्रत्याहारः॥
Svaviṣayāsamprayoge cittasvarūpānukāra ivendriyāṇāṁ pratyāhāraḥ ||
देशबन्धश्चित्तस्य धारणा॥
Deśabandhaścittasya dhāraṇā ||
तत्र प्रत्ययैकतानता ध्यानम्॥
Tatra pratyayaikatānatā dhyānam ||
तदेवार्थमात्रनिर्भासं स्वरूपशून्यमिव समाधिः॥
Tadevārthamātranirbhāsaṁ svarūpaśūnyamiva samādhiḥ ||
त्रयमेकत्र संयमः॥
Trayamekatra saṁyamaḥ ||
अविद्यास्मितारागद्वेषाभिनिवेशाः क्लेशाः॥
Avidyāsmitārāgadveṣābhiniveśāḥ kleśāḥ ||
अनित्याशुचिदुःखानात्मसु नित्यशुचिसुखात्मख्यातिरविद्या॥
Anityāśuciduḥkhānātmasu nityaśucisukhātmakhyātiravidyā ||
तदा द्रष्टुः स्वरूपेऽवस्थानम्॥
Tadabhāvātsaṁyogābhāvo hānaṁ taddṛśeḥ kaivalyam ||
पुरुषार्थशून्यानां गुणानां प्रतिप्रसवः कैवल्यं स्वरूपप्रतिष्ठा वा चितिशक्तिरिति॥
Puruṣārthaśūnyānāṁ guṇānāṁ pratiprasavaḥ kaivalyaṁ svarūpapratiṣṭhā vā citiśaktiriti ||