Vidur Niti Shlokas
विदुर नीति श्लोक • विदुरनीतिश्लोकाः
About
Vidur Niti is a collection of ethical and moral teachings from Vidura, the wise minister of King Dhritarashtra in the Mahabharata. When Dhritarashtra couldn't sleep due to worry about the impending war, Vidura provided him counsel throughout the night. These teachings, found in the Udyoga Parva, cover dharma, wise conduct, governance, and the nature of a truly wise person. Vidura's wisdom represents the highest ideals of righteous living.
विदुर नीति महाभारत में राजा धृतराष्ट्र के बुद्धिमान मंत्री विदुर की नैतिक और नीति संबंधी शिक्षाओं का संग्रह है। जब धृतराष्ट्र आसन्न युद्ध की चिंता से सो नहीं सके, तब विदुर ने रात भर उन्हें उपदेश दिया। उद्योग पर्व में पाई जाने वाली ये शिक्षाएँ धर्म, विवेकपूर्ण आचरण, शासन और सच्चे बुद्धिमान व्यक्ति की प्रकृति को कवर करती हैं। विदुर का ज्ञान धार्मिक जीवन के उच्चतम आदर्शों का प्रतिनिधित्व करता है।
Quick Reference
Shlokas
प्राज्ञो न संहृषति लाभमतिप्रसन्नो नालाभमेति च विषादगुणं कदाचित्। युक्तिं च संहृदयतो विदधाति काले स पण्डितः प्रवरचेतसमुच्यते॥
Prājño na saṁhr̥ṣati lābhamatiprasanno nālābhameti ca viṣādaguṇaṁ kadācit | Yuktiṁ ca saṁhr̥dayato vidadhāti kāle sa paṇḍitaḥ pravaracetasamucyate ||
इन्द्रियाणि मनश्चैव बुद्धिर्यस्य वशे स्थिता। जितात्मा स च विज्ञेयः स नरः पण्डितो मतः॥
Indriyāṇi manaścaiva buddhiryasya vaśe sthitā | Jitātmā sa ca vijñeyaḥ sa naraḥ paṇḍito mataḥ ||
श्रुतं प्रज्ञानुगं यस्य प्रज्ञा चैव श्रुतान्विता। सोऽर्थान्वेति महात्मा स पण्डितो नाम भारत॥
Śrutaṁ prajñānugaṁ yasya prajñā caiva śrutānvitā | So'rthānveti mahātmā sa paṇḍito nāma bhārata ||
धर्मार्थकामाः समरणाप्रमादिनः क्षमाभियोगव्रतसत्यशौचिनः। निर्मत्सरा हृष्टधिया अनुद्धता सेवन्ति ये तान्विदुराह पण्डितान्॥
Dharmārthakāmāḥ samaraṇāpramādinaḥ kṣamābhiyogavratasatyaśaucinaḥ | Nirmatsarā hr̥ṣṭadhiyā anuddhataṁ sevanti ye tānvidurāha paṇḍitān ||
सत्यं ब्रूयात्प्रियं ब्रूयान्न ब्रूयात्सत्यमप्रियम्। प्रियं च नानृतं ब्रूयादेष धर्मः सनातनः॥
Satyaṁ brūyātpriyaṁ brūyānna brūyātsatyamapriyam | Priyaṁ ca nānr̥taṁ brūyādeṣa dharmaḥ sanātanaḥ ||
अर्थानामुत्तमः प्राणाः प्राणानामिव बान्धवाः। बान्धवानामिव स्नेहः स्नेहादुत्तममात्मनि॥
Arthānāmuttamaḥ prāṇāḥ prāṇānāmiva bāndhavāḥ | Bāndhavānāmiva snehaḥ snehāduttamamātmani ||
क्रोधो हर्षश्च दर्पश्च ह्रीः स्तम्भो मान्यमानिता। यमर्थान्नापकर्षन्ति स वै पण्डित उच्यते॥
Krodho harṣaśca darpaśca hrīḥ stambho mānyamānitā | Yamarthānnāpakarṣanti sa vai paṇḍita ucyate ||
षड्दोषाः पुरुषेणेह हातव्या भूतिमिच्छता। निद्रा तन्द्रा भयं क्रोधः आलस्यं दीर्घसूत्रता॥
Ṣaḍdoṣāḥ puruṣeṇeha hātavyā bhūtimicchatā | Nidrā tandrā bhayaṁ krodhaḥ ālasyaṁ dīrghasūtratā ||
आत्मनो गुणदोषौ हि ज्ञातुमिच्छन्ति पण्डिताः। गुणानुवर्ते राजेन्द्र दोषांश्चापोहितुं तथा॥
Ātmano guṇadoṣau hi jñātumicchanti paṇḍitāḥ | Guṇānuvarte rājendra doṣāṁścāpohituṁ tathā ||
अधनः पुरुषो लोके मृतः कार्यैरचेतनः। धने चैवास्य जीवात्मा धने सर्वं प्रतिष्ठितम्॥
Adhanaḥ puruṣo loke mr̥taḥ kāryairacetanaḥ | Dhane caivāsya jīvātmā dhane sarvaṁ pratiṣṭhitam ||
संतोषाम्ृतटृप्तानां यत्सुखं शान्तचेतसाम्। कुतस्तद्धनलुब्धानां इतश्चेतश्च धावताम्॥
Saṁtoṣāmr̥tatr̥ptānāṁ yatsukhaṁ śāntacetasām | Kutastaddhanalnbdhānāṁ itaścetaśca dhāvatām ||
क्षमा धर्मः क्षमा यज्ञः क्षमा वेदाः क्षमा श्रुतम्। यस्तं वेत्ति स सर्वज्ञः क्षमा ब्रह्म सनातनम्॥
Kṣamā dharmaḥ kṣamā yajñaḥ kṣamā vedāḥ kṣamā śrutam | Yastaṁ vetti sa sarvajñaḥ kṣamā brahma sanātanam ||